1.    Přechody slouží k přecházení!

Pokud máš možnost přecházet po přechodu, tak ho vždy využij! Zákon jasně stanoví, že chodec musí použít přechod, je-li do vzdálenosti 50ti metrů. Pokud přechází jinde, riskuje, že ho tam řidič rozhodně nečeká a ohrožuje své zdraví i život. Pokud přechod chybí, nemá chodec vůbec žádnou přednost a musí počkat na okamžik, kdy je silnice bezpečná, bez přijíždějících vozidel a urychleně přejít.

Zapamatuj si, že jako chodec nemáš na přechodu pro chodce před auty absolutní přednost.

Proto se musíš vždy dobře rozhlédnout, a teprve až si budeš jistý, že ti nehrozí žádné nebezpečí, můžeš vstoupit do silnice. Nejprve se rozhlédni vlevo, poté vpravo. Pokud se k tobě ani z jedné strany neblíží vozidlo, podívej se znovu vlevo a můžeš začít přecházet. Při přecházení se pořád ujišťuj, že ho můžeš bezpečně dokončit.

Na přechodu pro chodce se nezastavuj, neloudej a s nikým si nepovídej.

Pokud uslyšíš houkat sirény hasičů, sanitky nebo policie, nikdy nevstupuj do vozovky. Vždy počkej, až tato vozidla přejedou.
 

Jednou z příčin fatálních nehod na přechodech nebo v jejich okolí bývá špatný odhad chodců, jakou rychlostí se k nim vozidlo blíží. Horší odhad mívají podle statistik nehod hlavně děti. Pro ně by opatrnost měla platit dvojnásob.

Pozor na počasí! Vidíme, že prší nebo sněží, ale jen těžko můžeme odhadnout v jakém technickém stavu je blížící se auto.

Pokud vám řidič slušně zastaví a nechá vás přejít, poděkujte mu lehkým pokynutím hlavy, úsměvem, jemným zvednutím ruky.

2.    Je mne vidět

Vidět a být viděn – to je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích. Každý den totiž dochází k vážným dopravním nehodám, které jsou v mnoha případech zapříčiněny právě nedostatečnou viditelností chodců a cyklistů. Proto je velmi důležité mít na sobě v silničním provozu vždy některý z reflexních prvků, aby tě řidiči vozidel lépe viděli – reflexní vestu, pásek, odznak, klíčenku, … Vždy je dobré kombinovat více reflexních prvků dohromady.

3. Chodník není jen můj

Chodníky si lidé postavili, aby se mohli bezpečně pohybovat po ulicích.

Po chodníku chodíme vždy vpravo!

Víte proč? Ze stejného důvodu, proč chodíme po silnici vlevo. Chodci, kteří jdou po vnitřním okraji chodníku (blíž k silnici), jsou v očním kontaktu s auty jedoucími po bližší straně silnice. Auta, která je míjejí, tedy chodci dobře vidí. Protijdoucí chodci mají tato auta za zády, ale jdou po odlehlejší straně chodníku.

Pozor na okraj chodníku. Mohli bychom nechtěně vstoupit nebo spadnout do silnice před jedoucí auto, např. když se lekneme štěkajícího psa nebo do nás někdo vrazí.

Na chodníku se můžeme zastavit; třeba když si chceme s někým popovídat, něco prohlédnout, na někoho počkat. Vždy jsme ale ohleduplní ke druhým a stojíme tak, aby ostatní mohli projít.