• ŠVESTKOVÝ JÍDELNÍČEK V ÚTERÝ 18.9.2018
      • ŠVESTKOVÝ JÍDELNÍČEK V ÚTERÝ 18.9.2018

      • 17.09.2018 12:03
      • Mlžná rána s lehkou vůní spadaného listí a pronikající sluneční paprsky s dlouhými stíny evokují čas švestek. Modrofialové ovoce s lesklou slupkou pro mnohé z nás je symbolem české krajiny.

        Vždyť jaké ovoce je typičtější pro naše lehce zvlněné kopečky s hadovitě se vinoucími cestami lemovanými nevelkými stromy a se slámovým ježkem strnišť rozčesávaným podzimními větry.

        Švestky jako jeden druh ovoce širokého rodu slivoní k nám přišly asi někdy v 1. st. n. l., tedy mnohem dříve, než k nám zavítali Slované. Původní pravlastí těchto plodin je pravděpodobně Kavkaz a odtud se rozšířily nejprve po Evropě, později po celém světě. Dnes známe asi 2000 druhů švestek barevně i tvarově různorodých.

      • Nejoblíbenější i nejkvalitnější je u nás tzv. švestka domácí. Obsahuje glukózu, fruktózu, sacharózu, organické kyseliny, a to především kyselinu jablečnou, citrónovou, salicylovou a šťavelovou. Pro nutriční hodnotu švestek je důležité, že jsou bohaté na minerální látky více než jablka a hrušky. Mají vysoký podíl draslíku a fosforu, dále se v nich skrývá sodík, vápník, hořčík a železo. Lidské tělo při jejich konzumaci obohacují o celou řadu vitaminů – karoten (provitamin A), vitamin C, aneurin a riboflavin.

         

        Lékaři doporučují pojídání švestek při revmatismu, dně, ledvinových a jaterních nemocech a při chorobách krevního oběhu. Pokud sušené švestky na noc namočíme a druhý den ráno je nalačno sníme, fungují jako mírné projímadlo.

        Švestky se vedle konzumace za syrova užívají k zavařování jako kompot, k výrobě povidel, klevely, ale i k pálení na slivovici, k nakládání v brandy i k sušení.

      • Naspäť na zoznam článkov

Partneři školy

  • Edupage
  • Valašské Klobouky
  • FairTrade
  • Hejného metoda
  • Fraus