• Úspěch v celostátním kole literární soutěže
      • Úspěch v celostátním kole literární soutěže

      • 05.03.2021 20:38
      • Tereza Jahodová se stala vítězkou republikového kola literární soutěže
      • Tým silniční bezpečnosti ve spolupráci s Policií České republiky pravidelně pořádá v rámci dopravní výchovy literární soutěž. Letošní kolo mělo název Ulice není herna a soutěžící se měli zamyslet nad tím, zda je či není v silničním provozu prostor na hrani. Tereza Jahodová ze 7.D zde dokázala se svou prací zvítězit v celostátním kole a umístila se na krásném 1. místě.

        Jak se jí to povedlo? Vytvořila čtivý, nápaditý a poučný příběh. Posuďte sami...

         

        Challenge

        Tereza Jahodová

         

        „Zapínám kameru za tři…dva…jedna…TEĎ!“

        „Čau lidi, vítám Vás u dnešního videa. Dneska zkusíme něco nového, něco, co jste na celé CZ/SK youtube scéně ještě neviděli! S kamarádem Filipem – Filipe, pozdrav do videa“ – „Zdarec lidi!“ jsme vymysleli Run, before car hit you challenge (utíkej, než tě srazí auto). Filipe, předávám ti slovo.“

        „Díky. Challenge spočívá v tom, že když uvidíte jet auto, přeběhnete silnici. Jste, nebo nejste dost rychlí? To už je váš problém. No myslím, že dnešní odpoledne bude napínavé. Že jo, Davide?“

        „Přesně tak. Ale co bychom pro vás neudělali? No nic, jdeme do tohooo!“

        Kluci vypnuli kameru a sbalili si věci. „Davide?“ zeptal se po chvíli Filip. „Opravdu to musíme natáčet? Je to nebezpečné… A navíc, kde bychom natáčeli?“

        „Filipe, nebuď sralbotka, co by se mohlo stát? Prostě přeběhneš silnici. Nic těžkého!
        A natáčet budeme u autobusové zastávky u obchoďáku. Tam teď dělali novou cestu, na záběrech to bude vypadat suprově. Takže jdeme?“

        „Tak jo.“

        A tak kluci šli na dané místo. Po chodníku šlapali svižným krokem s úsměvem na tváři, David si představoval ty miliony zhlédnutí a tisíce odběratelů, ale Filip přemýšlel nad tím, do čeho se to zase namočil. Z přemýšlení oba kluky vytrhla jejich spolužačka Žaneta.

        „Čau kluci, kampak pádíte?“ zeptala se.

        „Ahoj,“ pozdravil ji Filip.

        „Čauko, jdeme točit video,“ odpověděl David.

        „Jé, a o čem?“ chtěla hned vědět Žaneta.

        „Budeme točit jednu challenge. Když pojede auto, musíme přeběhnout silnici,“ odvětil David.

        „Kluci, vám hráblo? Nebo vám někdo vymyl mozek? To je strašně nebezpečné!!! Auto vás smete jako mravence! A riskovat život kvůli pitomému videu? Jako pardon, ale stejně vás nikdo nesleduje…“

        „Mně to přišlo od začátku jako špatný nápad,“ zamumlal Filip.

        „Jejda, neposlouchej ji, to jsou jenom holčičí kecy. Ona prostě nechápe, jaký budeme mít úspěch.“

        „Ale mně přijde, že má pravdu,“ pokračoval Filip.

        „Jsi sralbotka?“ ptá se David provokativně.

        „Ne…“

        „No tak pojď.“

        „Já jsem vás varovala,“ dodala Žaneta a odešla.

         

        Kluci došli na předurčené místo a začali si vybalovat věci. Nastavili kameru a začali natáčet.

        „Tak a jsme tady!“ Teď si dáme Kámen, nůžky o to, kdo začne. Že Filipe?“

        „Hmm.“

        „Stop, stop, stop. Tohle se musí vystřihnout. Dej do toho trošku života!“

        „Když já z toho nemám dobrý pocit,“ říká Filip.

        „Tak to alespoň hraj.“

        „No tak dobře.“

        „Tak a teď si zahrajeme Kámen, nůžky o to, kdo poběží jako první. Že Filipe?“

        „Jasnačka.“

        Hru vyhrál Filip, což znamená, že první poběží David.

        „Už vidím auto!“ hlásí Filip. „Běžíš za tři…dva…jedna… TEĎ!“

        David vyběhl. Na druhý konec vozovky to tak tak stihl, pár centimetrů a už by nejspíš ležel na zemi. S vítězným úsměvem počkal, až přejedou další auta a přeběhl za Filipem na druhou stranu.

        „Vidíte, nic to nebylo. A teď jsi na řadě ty, Filipe.“

        Filip si řekl, že to zvládne, a opravdu, silnici přeběhl jako nic. Až na to, že řidič na něj začal troubit jako zběsilý, ale to se dalo čekat. A tak vesele pokračovali dál. Sem a tam, tam a sem a řidiči troubili a troubili. Filipa to dokonce začalo bavit a docela zapomněl, že hrají velmi nebezpečnou hru. Když najednou Davida něco napadlo.

        „Lidi, co kdybychom si to malinko ztížili? Jak poběžíme, zastavíme se na středové čáře na tři sekundy a pak poběžíme dál… Tak co, bereš to, Filipe?“

        „Beru to…,“ odpověděl Filip, protože ho přebíhání opravdu bavilo.

        „Dobře,“ řekl David, „ale poběžíš jako první.“

        „No tak…. dobře.“ Nejsem žádná sralbotka, ubezpečoval se v hlavě.  „Odpočítávej!“

        David počítá: „Tři…dva…jedna…TEĎ!“

        Filip se rozběhl. První půlku má za sebou. Zastavuje se  na středové čáře, vydýchává se a počítá do tří. Ale ne! Auto je tak blízko! To dáš, prolétlo mu hlavou a rozběhl se… Zvládl to! Zastavuje se na druhém konci a utírá pot z čela. Těžce dýchá a srdce mu díky adrenalinu bije jako o závod.

        „Teď ještě nazpět!!!“ volá David.

        „Dobře!“ odpovídá mu Filip.

        Naštěstí nyní nejelo ani jedno auto, takže mohl pomalu přejít.

        „Výborně!“ chválí ho David.

        „Máš to natočené, že ano?“ ujišťuje se Filip.

        „Jasná páka. Teď jsem na řadě já!“

        „Tři…dva…jedna…Utíkej!“

        David se rozběhl. První půlku zvládl jako nic, na středové čáře počká tři sekundy a vyběhne. Autu se vyhnul jenom o fous. Šťastný, že vyhrál, se otáčí a pomalu jde přes vozovku zpět za Filipem. Přes oči zaslepené vítězstvím nevidí, že se k němu blíží další auto. Když si ho všimne, je již pozdě. Překvapený postarší řidič si v takové stresové situaci spletl plyn a brzdu… David leží na vozovce a v hlavě má otevřenou ránu. Filip se k němu rozbíhá, řidič volá záchranku. Asi za dvě minuty přijela záchranná služba a odvezla Davida do nemocnice. Filip, psychicky zhroucený, upadl do bezvědomí...

         

        Filip se probral v nemocnici.

        „M-mami? C-co se stalo?!

        „To nic, broučku…ty jsi v pořádku, půjdeme domů, ano?“

        „C-co je s D-Davidem?“

        „To se ještě neví…Slib mi, že už nikdy nebudeš dělat takové blbosti, ano?“

        „J-jasně, m-mami.“

        O pár dní později v televizních novinách:

        Minulý týden se ve městě Zlín stala smrtelná  nehoda. Dva chlapci natáčeli na video, když přebíhali silnici těsně před auty. Jednoho chlapce srazilo auto. Utrpěl vážná poranění lebky a vnitřní krvácení. Chlapec bohužel nepřežil. Druhému chlapci se fyzicky nic nestalo, ovšem vidět zemřít přítele ho stálo zdravý rozum. Pozůstalé rodině a blízkým vyslovujeme upřímnou soustrast, přeživšímu chlapci hodně zdaru v léčbě.

        Z tohoto příběhu zní ponaučení:

        • Nikdy nepřebíhejte silnici, pokud si nejste stoprocentně jistí, že nic nejede. Přechod pro chodce je nejlepší volba.
        • Nenechte sebou manipulovat (radši budete sralbotka, než mrtvý) a ten, kdo s vámi manipuluje, není váš přítel.
        • Nikdy si nehrajte nebo nenatáčejte na silnici – může vás to stát zdraví.

         

         

      • Zpět na seznam článků
  • Počet návštěv: 443645

Partneři školy

  • Edupage
  • Valašské Klobouky
  • FairTrade
  • Hejného metoda
  • Fraus